Nefunkční ÚOHS v pasti politické a byznysové zákulisní sítě

Transparency International, Oživení a Centrum aplikované ekonomie vydávají společné stanovisko k volbě nového šéfa ÚOHS

Krajský soud v Brně zamítl žalobu TI na nezákonnost poplatku 10 tisíc korun za podání podnětu k ÚOHS

Obracíme se na premiéra Andreje Babiše (ANO) otevřeným dopisem s pochybnostmi o nezávislosti fungování úřadu

U předsedy ÚOHS Petra Rafaje doma, ve firmě Kapsch, v kanceláři Jaroslava Faltýnka a v sídle ÚOHS zasahuje NCOZ

Vítězství TI u Ústavního soudu. Byl zrušen nesmyslný poplatek 10 tisíc korun za podání podnětu k ÚOHS

Transparency International, Rekonstrukce státu a Oživení přicházejí s hlavními body reformy, která by zlepšila dohled nad veřejnými zakázkami a zefektivnila fungování ÚOHS

Na povrch se dostávají další podezřelá setkání předsedy Petra Rafaje, tentokrát s Jiřím Čunkem (KDU-ČSL). Premiér Andrej Babiš (ANO) s vicepremiérem Janem Hamáčkem (ČSSD) budou jednat s prezidentem Milošem Zemanem o odvolání Petra Rafaje z funkce

TI vyzývá vládu Andreje Babiše (ANO): Nový předseda ÚOHS musí vzejít z otevřeného výběrového řízení

Tlak TI a dalších protikorupčních organizací se vyplatil. Petr Rafaj rezignuje ke konci listopadu z postu předsedy ÚOHS

Výběrové řízení na nového předsedu ÚOHS není dostatečně transparentní ani otevřené upozorňují společně TI, Rekonstrukce státu a Oživení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže bude mít nového předsedu. V netransparentním výběrovém řízení vláda vybrala preferovaného kandidáta Hradu a Miloše Zemana právníka Petra Mlsnu

Schůzka s novým předsedou ÚOHS Petrem Mlsnou k připravované systémové reformě úřadu

TI společně s Rekonstrukcí státu a Oživení nominovala kandidáty do rozkladových komisí ÚOHS

Protikorupční organizace Transparency International, Rekonstrukce státu a Oživení volají po vypsání otevřeného výběrového řízení a přesoutěžení současných místopředsedů ÚOHS

Pozici místopředsedy pro hospodářskou soutěž opustil Hynek Brom, kterého nahradil dlouhodobý úředník ÚOHS Kamil Nejezchleb. Zároveň předseda Petr Mlsna oznámil, že od července 2021 bude nahrazena také místopředsedkyně pro veřejné zakázky Eva Kubišová, která ohrožovala kredibilitu úřadu

Vláda Petra Fialy (ODS) schválila programové prohlášení vlády, které obsahuje závazek připravit reformu ÚOHS

Hodnotíme rok Petra Mlsny v čele ÚOHS: Drobné změny k lepšímu, problémy s nezávislostí a koncentrací moci u předsedy trvají

MMR pracuje na přípravě reformy ÚOHS

MMR pod vedením Ivana Bartoše (Piráti) představuje návrh reformy ÚOHS

TI vydává hodnocení Mlsnova působení na ÚOHS: předseda selhal v posílení nezávislosti a blokuje reformu úřadu

TI zasílá předsedovi ÚOHS Mlsnovi dopis s žádostí o vysvětlení jeho nepravdivých výroků

Investigativní novináři Seznam Zpráv upozorňují na propojení mezi předsedou Mlsou a ÚOHS s Michalem Petříkem obžalovaným za dotační podvod

TI vydává analytickou zprávu týkající se mocenských vazeb kolem předsedy Mlsny a ÚOHS

Reportéři ČT přinášejí důkazy o sabotování reformy ÚOHS ze strany jeho předsedy Petra Mlsny

Michal Petřik byl nepravomocně odsouzen k pěti letům odnětí svobody za zmanipulování dotace v rámci vedlejší větve kauzy ROP Severozápad

Nový ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) přepracoval reformu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Stejně jako v případě jeho předchůdce Ivana Bartoše (Piráti) počítá s jednoinstančním rozhodováním

Reforma ÚOHS se i v posledním roce vlády Petra Fialy (ODS) stále připravuje a její šance v tomto volebním období jsou už jen malé

TI vyzývá otevřeným dopisem vládu Petra Fialy (ODS) k podpoře reformy ÚOHS, který dohlíží na veřejné zakázky za stovky miliard korun

Vláda Petra Fialy (ODS) se neshodla na reformě ÚOHS. Česko se tak nadále bude potýkat s problémy ve veřejném zadávání, které dopadají na řadu klíčových projektů a investic za desítky a stovky miliard korun

Transparency International ČR (TI) dlouhodobě sleduje chod Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Prosazujeme systémové změny –  reformu ÚOHS – vycházející z naší expertízy a zkušeností na mezinárodní i lokální úrovni. Dále aktivně upozorňujeme na kauzy tehdejšího předsedy Petra Rafaje i nynějšího Petra Mlsny.

ÚOHS v rukou mocenské skupiny prostřednictvím Petra Mlsny

Petr Mlsna v prosinci 2020 nahradil Petra Rafaje v čele Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Ten má mimo jiné za úkol vykonávat dohled při zadávání veřejných zakázek a zajišťovat férovost hospodářské soutěže v České republice.

^{Petr Mlsna, předseda ÚOHS | zdroj: Hospodářské noviny}

Důvodem Mlsnova nástupu na post předsedy ÚOHS byla Rafajova rezignace na základě rostoucí kritiky, že bývalý předseda narušuje nezávislost a nestrannost této dohledové instituce. Mlsnův nástup byl proto vnímán jako příležitost pro obnovu důvěry a transparentnosti v práci antimonopolního úřadu.

Mlsna blokuje reformu ÚOHS

Petr Mlsna za dobu svého působení v roli předsedy nenaplnil slib, že se bude zasazovat o větší transparentnosti a zefektivnění chodu úřadu. Naopak bojkotuje reformu ÚOHS, kterou navrhly protikorupční organizace Transparency International, Rekonstrukce státu a Oživení již v roce 2020, ještě před jeho příchodem na ÚOHS.

Mlsnu nepřesvědčilo ani to, že přípravu reformy, která se týká především koncentrace pravomocí v osobě předsedy, přijala v lednu 2022 do svého programového prohlášení vláda Petra Fialy (ODS). S návrhem reformy posléze v březnu 2024 přišel tehdy ještě vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

Již přes čtyři roky tak ÚOHS odmítá jakoukoliv smysluplnou debatu na toto téma a na druhé straně tvrdí, že s ním nebyly navrhované změny dostatečně projednávány. Rovněž předseda Mlsna dlouhodobě zpochybňuje připravenost a promyšlenost reformních návrhů, přestože by v případě zájmu měl možnost do debaty přispět.

„Petr Mlsna má tak unikátní postavení, že dokonce i jednotliví členové vlády se mohou obávat proti němu vystupovat, protože na jeho rozhodnutí visí obrovské státní investice, dle kterých mimo jiné voliči hodnotí jejich práci. Přestože v zakázkovém prostředí panuje značná nespokojenost s tím, jak dohled nad férovostí soutěže probíhá, málokdo si může dovolit hlasitě kritizovat fungování úřadu, na jehož rozhodování jsou všichni závislí,” říká právník a člen správní rady TI Petr Leyer.

Mlsnovy střety zájmů a rizikové známosti

Sám Petr Mlsna svým chováním snižuje profesní autoritu a důvěryhodnost své role předsedy ÚOHS, protože během působení v čele antimonopolního úřadu zároveň udržuje nevhodné vazby a rizikové kontakty, které narušují jeho integritu a podkopávají nezávislost dohledového úřadu.

Šéf ÚOHS se dle mediálních zjištění iDNES.cz v roce 2022 setkal na fotbalovém mistrovství světa v Kataru s bývalým šéfem Fotbalové asociace ČR (FA ČR) Miroslavem Peltou. Ten čelí soudu v souvislosti s ovlivňováním sportovních dotací. Dodejme, že Mlsna v letech 2016 až 2019 byl místopředsedou fotbalové komise rozhodčích, kam ho nominoval přímo Pelta.

^{ÚOHS v rukou mocenské skupiny prostřednictvím předsedy Petra Mlsny | zdroj: TI}

Vazby na Martina Janouška

Deník N upozornil, že byl Petr Mlsna v březnu 2024 hostem na svatbě advokáta a spolumajitele ROWAN LEGAL Martina Janouška, která se odehrávala ve Špindlerově mlýně. Doplníme, že ÚOHS pravidelně řeší řadu případů, ve kterých se vyskytují klienti právě zmiňované advokátní kanceláře.

Toto zjištění může vyvolávat otázky, zda je současný předseda antimonopolního úřadu skutečně nezávislý a neexistuje u něj střet zájmů.

„Úředník, který sám má pravomoc rozhodovat o mnohamiliardových zakázkách, by měl chápat, že jakýkoliv kontakt s osobami, o kterých může nepřímo rozhodovat, může znevažovat činnost a rozhodnutí celého úřadu. Je proto třeba, aby každé takové setkání pečlivě zvážil. Petr Mlsna to ale zjevně nechápe, navíc se jeho úřad snaží aktivně vystupovat tak, aby jeho moc v budoucnu neoslabila a on tak nadále byl osobou s nadstandardní mocí a nadstandardními kontakty,“ objasňuje Marek Chromý, vedoucí analytik TI.

VIP vstupenky na MS v hokeji

Reportérům z Blesk.cz pro změnu neušla Mlsnova účast na mistrovství světa v ledním hokeji v květnu 2024 v pražské O2 aréně. Podle článku se Mlsna zápasů účastnil na základě darovaných lístků od předsedy Českého svazu ledního hokeje (ČSLH) Aloise Hadamczika. Tím, že nabízené lístky přijal se dostal do střetu s Etickým kodexem ÚOHS.

Ačkoliv podle znění služebního zákona nelze etický kodex vztáhnout přímo na pozici předsedy antimonopolního úřadu, TI se domnívá, že ředitel úřadu má jít svým zaměstnancům příkladem, a měl by se tedy těmito pravidly taktéž řídit, chce-li si udržet před zaměstnanci a veřejností důvěryhodnost a určitý stupeň profesionality.

Bagatelizace vlastních kauz 

TI v červenci 2024 vydala právně-analytický článek, který poukazuje na Mlsnova selhání ve vedení ÚOHS a dále na jeho nízkou integritu a na systematickou blokaci reformy této dohledové instituce s cílem udržení vlastní moci.

Předseda antimonopolního úřadu ve svém vyjádření pro Novinky.cz celý článek TI označil za neobjektivní. Podle něj má spíše „bulvární charakter“ a je důkazem toho, že ÚOHS pod jeho vedením nepodléhá politickému či byznysovému tlaku, ale ani tlaku neziskových organizaci propojených s některými advokátními kancelářemi.

V reakci na Mlsnovo vyjádření jsme antimonopolnímu úřadu zaslali žádost o vysvětlení ve kterém jsme se dožadovali odpovědi předsedy ÚOHS, se kterými advokátními kancelářemi TI spolupracuje na vyvíjení tlaku vůči jeho osobě. Odpověď od předsedy Mlsny ale stále nedorazila.

ÚOHS jako Mlsnův vlastní obranný štít 

To, že antimonopolní úřad slouží pod Mlsnovým vedením striktně jeho zájmům a chrání jeho osobu prokazuje i fakt, že ÚOHS skrze svoji tiskovou zprávu ze srpna 2024 ostře kritizoval investigativní novináře Adélu Jelínkovou a Lukáše Valáška ze zpravodajského serveru Seznam Zprávy, a to za článek poukazující na spojení mezi předsedou Petrem Mlsnou a Michalem Petříkem, obchodníkem obviněným za dotační manipulace.

Petřík byl posléze v prosinci 2024 nepravomocně odsouzen k pěti letům nepodmíněně v rámci vedlejší větve dotační kauzy ROP Severozápad.

Reakce antimonopolního úřadu neunikla ani organizaci Reportéři bez hranic (RFS), která se zasazuje o ochranu novinářů po celém světě. RFS v reakci na tiskové vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vydali ostré stanovisko, ve kterém postup ÚOHS označují za nepřijatelné vyvíjení tlaku na novináře.

Celá záležitost tak podtrhuje nutnost zabývat se nezávislostí celého ÚOHS včetně jeho předsedy.

„Předseda Petr Mlsna nastoupil na vrtkavou trajektorii svého předchůdce v čele ÚOHS Petra Rafaje, který po sérii závažných pochybení odstoupil z funkce. Mlsna zneužívá antimonopolní úřad pro vlastní obranu, opakovaně podkopává již teď velmi poškozenou reputaci této dohledové instituce a narušuje její nezávislost,“ kritizuje David Kotora, výkonný ředitel TI.

„Připomenu, že ÚOHS dohlíží mimo jiné na portfolio veřejných zakázek za cca 400 miliard korun ročně. Jeho předseda akumuluje významnou moc a má možnost rozhodovat o klíčových zakázkách,“ uzavírá.

V říjnu roku 2024 se investigativní novináři z pořadu Reportéři ČT věnovali reformě Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a jejímu předsedovi. Redaktor Michael Fiala přinesl důkazy o nevhodných praktikách Petra Mlsny při snaze odvrátit reformu.

Předseda ÚOHS se snažil prostřednictvím WhatsAppových zpráv neformálně ovlivňovat zástupce organizací a institucí, aby se postavili proti reformě, která je součástí programového prohlášení vlády Petra Fialy (ODS). Petr Mlsna byl díky reportáži usvědčen ze lži, když dříve tvrdil, že proti reformě aktivně nelobbuje. V reportáži dále najdete výpovědi svědků se skrytou identitou, na které Mlsna vyvíjel tlak.

TI nadále pečlivě sleduje kroky Petra Mlsny v roli předsedy ÚOHS a také úřad samotný. V našem podcastu Stošestka si můžete poslechnout Lukáše Valáška, investigativního novináře Seznam Zprávy, a Jana Dupáka, vedoucího právníka TI, jak vnímají (ne)fungování antimonopolního úřadu a kauzy s ním spojené.

V únoru 2025 jsme se obrátili otevřenými dopisy na vládní představitele s apelem na podporu reformy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Petr Rafaj v centru politického vlivu 

Kontroverzní osoba bývalého předsedy ÚOHS Petra Rafaje, jenž byl aktérem v korupční kauze, kdy se měl nechat úkolovat tehdejším 1. místopředsedou hnutí ANO Jaroslavem Faltýnkem, a to ve prospěch společnosti Kapsch, která byla od roku 2007 do 2018 provozovatelem mýta v Česku.

^{Petr Rafaj, bývalý předseda ÚOHS | zdroj: ČTK}

Další informace o šetřených rozhodnutí ÚOHS, kterým se věnovala např. Bezpečnostní informační služba (BIS), nás v TI vedli k závěru, že vláda měla k dispozici dostatek informací, aby mohla iniciovat odvolání Petra Rafaje a v rámci svých kompetencí zamezit dalšímu riziku ovlivňování úřadu a destabilizace celého sektoru veřejného investování. 

I když nebyl předseda ÚOHS Rafaj usvědčen z úplatkářství, měl jeho tehdejší incident znamenat okamžitý konec v čele instituce už jen z důvodu nezákonných zásahů do správních řízení.

Proto jsme se v březnu 2019 otevřeným dopisem obrátili na vládu Andreje Babiše (ANO), ve kterém jsme blíže popsali naše pochybnosti související se správným fungováním ÚOHS.

Zpravodajský server Aktuálně.cz přišel v únoru 2020 s informací, že bývalý komunální politik Jiří Švachula (ANO), stíhaný za manipulaci s veřejnými zakázkami, měl mít rozsáhlý vliv na rozhodování ÚOHS v oblasti zakázek.

Brněnský komunální politik Jiří Švachula byl v rozhodné době své trestné činnosti členem rozkladové komise ÚOHS. Do rozkladové komise ÚOHS Švachulu jmenoval předseda Petr Rafaj, a to navzdory skutečnosti, že je osobou bez právního, či jiného vysokoškolského vzdělání a patřičných zkušeností, na rozdíl od kmenových zaměstnanců úřadu, či jiných právních expertů na problematiku správního dozoru nad veřejným zadáváním.

Policie v případu obvinila již devět lidí z účasti na organizované zločinecké skupině, sjednání výhody při zadávání veřejných zakázek a z úplatkářských trestných činů v celkové hodnotě 180 milionů korun. S obžalovanými nadále probíhá soudní řízení.

V rámci úkonů v přípravném řízení zasahovali kvůli těmto zakázkám a spojení Jiřího Švachuly na Petra Rafaje také v domě tehdejšího předsedy ÚOHS. Policie podle médií během této prohlídky zabavila Rafajovi hotovost v hodnotě dvou milionů korun. Původ peněz nedokázal kriminalistům Rafaj vysvětlit.

Podle zjištění HN a Aktuálně.cz z července 2020 se policie zajímala o jeho schůzky s tehdejším hejtmanem Jiřím Čunkem (KDU-ČSL). Rafaj ho opakovaně utajeně a nestandardně navštívil přímo ve Zlíně. Jeho úřad následně dal zelenou výsledkům soutěže na projekt kontroverzní nové zlínské nemocnice za 8 miliard korun, který Čunek tvrdě prosazoval, nebo krajským autobusům za 11 miliard.

Na základě všech zveřejněných kauz a po tlaku občanské společnosti, včetně TI, se tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) s Janem Hamáčkem, předsedou koaliční ČSSD, v červenci 2020 shodli na tom, že navrhnou tehdy úřadujícímu prezidentovi Milošovi Zemanovi odvolání Petra Rafaje z funkce.

Mýtný tendr v režii Rafaje a Faltýnka

Již na podzim 2017 se tehdejší místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek sešel na tajné schůzce s předsedou ÚOHS Petrem Rafajem, přičemž z policejních odposlechů vyplynulo, že se dvojice domlouvala, jak prosazovat v soutěži o mýto zájmy společnosti Kapsch.

Následné rozhodnutí ÚOHS, kvůli kterému zakázalo ministerstvu dopravy vyhlásit jakéhokoliv vítěze tendru, bylo učiněno v zájmu společnosti Kapsch, protože v takovém případě by se soutěž nestihla v termínu do podzimu 2018 a stát by byl nucen s Kapschem prodloužit stávající smlouvu.

Poté, co došlo ke konfrontaci tehdejšího předsedy Rafaje ze strany předsedy vlády Andreje Babiše, v srpnu 2018 učinil ÚOHS otočku o 180 stupňů a deklaroval, že soutěž proběhla podle pravidel a CzechToll/SkyToll je spravedlivým vítězem tendru.

Přitom za transparentní a v pořádku provedené zadávací řízení ze strany ministerstva dopravy pod vedením tehdejší ministra Dana Ťoka (ANO) se tehdy již na začátku celého případu postavil místopředseda ÚOHS Josef Chýle, který odpovídal za prvoinstanční rozhodování na úřadu. Rafaj jej ovšem v návaznosti na to bez udání věrohodných důvodů odvolal z funkce.

Nesmyslný poplatek ÚOHS omezující občanskou společnost

Podněty na ÚOHS kvůli zavedení poplatku 10 tisíc korun takřka přestaly chodit a veřejná kontrola hospodárnosti využívání veřejných peněz silně poklesla.

Z výroční zprávy ÚOHS vyplývá, že zatímco v roce 2016, ještě před zavedením poplatku, úřad obdržel 1305 podnětů, v roce 2018 to bylo pouze 98 zaplacených podnětů.

Důvodem naší stížnosti a stejně tak důvodem protiústavnosti poplatku byl především rozpor s právem petičním, s právem podílet se na správě veřejných věcí, s právem na spravedlivý proces a s právem na účast veřejnosti na protikorupčních aktivitách.

Zároveň TI v ústavní stížnosti navrhovala zrušení ustanovení § 259 ZZVZ, které problematický poplatek upravuje.

„Pokud občan narazil ve své obci podivnou veřejnou zakázku a chtěl na ni upozornit, musel zaplatit 10 000 korun ze své kapsy. My jsme se zasadili o to, aby toto nesmyslné zpoplatnění dál neomezovalo občanské svobody. Hodně lidí má hluboko do kapsy a stát má odstraňovat překážky, ne je vytvářet,” komentoval tehdejší ředitel TI David Ondráčka.

TI se nejprve snažila dosáhnout změny v soudním řízení, ale Krajský soud v Brně ani Nejvyšší správní soud našim návrhům nevyhověl. S těmito závěry soudů jsme se rozhodně nechtěli smířit, a proto jsme se rozhodli podat ústavní stížnost spojenou s návrhem na zrušení protiústavního zákona.

Dlouhodobě jsme poukazovali na nesmyslnost a protichůdnost tohoto poplatku, který v důsledku ztěžoval zapojení široké veřejnosti, médií a novinářů či nevládních organizací do veřejné kontroly a podpory dobrého vládnutí.

Poslední instancí byl právě Ústavní soud, kam jsme v dubnu 2019 podali stížnost spojenou s návrhem na zrušení nesmyslného zákona. Díky následnému listopadovému rozhodnutí se zamezilo protiústavnímu omezování veřejné kontroly.

„Jde o vítězství nejen naše, ale především občanů. Veřejná kontrola zakázek a férové soutěže má opět zelenou,” zhodnotil tehdy rozhodnutí Ústavního soudu David Ondráčka.

Kdo jsou Členové rozkladových komisí ÚOHS?

Členy rozkladových komisí ÚOHS v nedávné minulosti byli například v současnosti trestně stíhaný Jiří Švachula nebo dcera tehdejšího předsedy ÚOHS Petra Rafajová.

Petr Rafaj tehdy nicméně nezůstal jen u angažmá vlastního potomka. V roce 2019 jmenoval do rozkladové komise také svého zetě a manžela Petry Rafajové Petra Kubína a další blízké osoby.

Vedle výše zmíněných osob tam také zasedl Ladislav Olšar, člen Rafajovy mateřské frýdecké buňky ČSSD, odkud šéf ÚOHS pochází a který nemá vysokoškolské vzdělání.

Do rozkladové komise byl také jmenován další kolega z ČSSD Jakub Kawulok, který zasedal v zastupitelstvu dvoutisícové obce Hrádek opět v okrese Frýdek-Místek a opět bez sebemenší kvalifikace k výkonu dozorové činnosti nad veřejným zadáváním.

V rozkladových komisích Rafaj rovněž angažoval celou řadu advokátů, kteří sami před ÚOHS zastupují své klienty.

Kauza BusLine

Z informací ve veřejném prostoru, především díky investigativní žurnalistické práci redaktorů MF DNES, vyplynulo, že Petra Rafaje v roce 2015 hostila firma BusLine na fotbalovém zápase Ajax Amsterdam v Nizozemsku, kde mu společnost dělala také jeho dcera Petra (angažovaná toho času v rozkladové komisi) nebo dnes trestně stíhaný Miroslav Pelta a bývalý vedoucí společnosti BusLine Jiří Vařil rovněž trestně stíhaný v kauze stamilionového tunelování libereckého dopravního podniku.

S touto událostí pak koreluje dozorová činnost ÚOHS, která se opakovaně za společnost BusLine staví. Úřad potvrdil veřejnou zakázku pro společnost za 770 milionů. Smlouvu o zajištění veřejné dopravy v České Lípě na dalších deset let podepsalo bez vědomí ostatních zastupitelů těsně před volbami s BusLine vedení českolipské radnice.

Podle protikorupčních organizací TI a Oživení byly podmínky výběrového řízení ušité na míru právě společnosti BusLine.

Řešení systémových problémů ÚOHS skrze reformu

Pod vlivem korupčních kauz týkající se bývalého předsedy ÚOHS Petra Rafaje se naplno projevily systémové problémy dohledu nad zadáváním veřejných zakázek v České republice.

Ačkoliv po Petru Rafajovi, který rezignoval, vede antimonopolní úřad Petr Mlsna, a to od prosince roku 2020, nedošlo k tolik potřebným změnám ve fungování ÚOHS. Naopak vyvstala celá řada dalších kauz a pochybností o nezávislosti a profesní a osobní integritě týkající se současného předsedy Mlsny.

Úřad není v současném modelu funkční a není schopen plnit roli nezávislého gestora veřejných zakázek. Tento trh přitom představuje stovky miliard korun ročně.

Mezi zásadními zjištěnými problémy je nadměrná koncentrace pravomocí v rukou předsedy ÚOHS, který ve svém postavení zcela ovládá úřad z personální stránky a má silné nástroje k ovlivňování rozhodování úřadu v prvním i druhém stupni.

Organizační nastavení ÚOHS je ve srovnání s ostatními unijními státy ojedinělé. V jiných evropských zemích je naprosto výjimečné, aby bylo rozhodování o miliardové veřejné zakázce v rukách jednoho člověka, aniž by na něj byly kladeny nároky jako na soudce.

V rozhodovací činnosti úřadu je největší slabinou druhý stupeň, jenž má povahu rozkladového řízení, kdy rozhodnutí o rozkladu vydává předseda na základě doporučení rozkladové komise. Členy rozkladových komisí vybírá předseda úřadu bez jakéhokoliv omezení a při rozhodování se nemusí doporučením komise řídit.

ÚOHS je celkově velice uzavřeným úřadem, který se vyhýbá aktivním krokům pro zlepšení zakázkového prostředí v ČR. Kromě odmítání poskytování informací a minimální komunikace s laickou i odbornou veřejností přispívají k uzavřenosti překážky pro přístup k úřadu.

^{Společná tisková konference TI, Rekonstrukce státu a Oživení k reformě ÚOHS z března 2020 | foto: Tomáš Lisý}

Proto protikorupční organizace Transparency International, Rekonstrukce státu a Oživení v březnu roku 2020 představily základní body reformy, která by zlepšila dohled nad veřejnými zakázkami a zefektivnila fungování úřadu. Úřad musí být transparentní, rychlý a odolný proti politickým tlakům.

V lednu roku 2022 se vláda Petra Fialy (ODS) v rámci svého programového prohlášení zavázala k přípravě reformy ÚOHS. Úřad a jeho předseda Petr Mlsna se ale jakýmkoliv reformám brání a aktivně celý proces sabotují.

Návrh reformy v souladu s většinou hlavních bodů reformy navržené protikorupčními organizacemi nakonec v březnu roku 2024 přineslo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) vedené tehdejším vicepremiérem Ivanem Bartošem (Piráti). Šance na přijetí potřebných systémových změn se ale s blížícími se podzimními sněmovními volbami rapidně snižuje.

Pokud by se vládě tento náročný úkol v podobě reformy nepodařilo splnit, budeme se v Česku neustále potýkat s problémy ve veřejném zadávání a v roce 2026 budeme moci nadále sledovat mocenské souboje o obsazení klíčového postu po vypršení šestiletého mandátu Petra Mlsny.