Petr Mlsna selhal v posílení nezávislosti ÚOHS. Blokuje reformu úřadu v zájmu udržení vlastní moci

^{Petr Mlsna, předseda ÚOHS | zdroj: Hospodářské noviny}

Antimonopolní úřad je logicky vystaven celé řadě tlaků související s jeho rozhodováním jak ze strany politiků, tak z podnikatelských kruhů. Nevhodné nastavení dohledového orgánu přinášelo zásadní pochybnosti o možnosti zneužívání mocenského postavení ze strany bývalého předsedy úřadu Petra Rafaje.

Právník a bývalý politik Petr Mlsna se stal šéfem ÚOHS 2. prosince 2020 a nahradil právě Petra Rafaje. Ten z funkce odstoupil po tlaku tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO), a to v návaznosti na naše dlouhodobé výzvy k jeho odvolání. TI totiž aktivně upozorňovala na korupční rizika a narušování důvěry v celý systém kontroly spojené právě s osobou Rafaje.

Dále také na nesmyslné rozhodnutí ÚOHS týkající se například zavedení desetitisícového poplatku za podání podnětu k prověření postupu ve veřejných zakázkách, což na několik let omezilo již tak úzký výkon dohledu v této oblasti. Tento poplatek posléze díky naší organizaci v roce 2019 zrušil Ústavní soud.

„Předseda ÚOHS je jedním z nejmocnějších úředníků v zemi. Ustát tlaky politiků i velkých ekonomických hráčů v zakázkové i soutěžní oblasti není úkol pro každého. Bývalý předseda Rafaj toto nezvládl a ani to zvládnout nechtěl. Úřad proto trpěl svými vlastními kauzami a nefunkčností aparátu, který buď dělal jen to nejnutnější, nebo vyloženě šel na ruku některým subjektům,“ vysvětluje Petr Leyer, právník a člen správní rady TI.

„Petr Mlsna je v tomto sofistikovanější, ale právní rámec pro fungování úřadu stále není vhodný a pochybnosti nad některými jednáními úřadu a předsedy zůstávají,“ dodává.

Mlsna měl po svém jmenování na šestileté funkční období tehdejším prezidentem Milošem Zemanem vnést do čela ÚOHS tolik potřebnou profesionalitu, transparentnost v rozhodování, a zejména pak nezávislost na politických a podnikatelských vlivech.

Jeho jmenování ale doprovázela jednoznačná podpora Miloše Zemana, a to ještě před skončením samotného výběrového řízení. Blízké vztahy s bývalým prezidentem Mlsna udržoval i během výkonu své funkce.

Antimonopolnímu úřadu měl také Mlsna pomoci opravit dlouhodobě poškozenou značku a vybudovat kredibilitu v očích široké i odborné veřejnosti a zástupců médií. K tomu se ostatně nový předseda zavázal mimo jiné v rámci rozhovoru pro Novinky.cz v době, kdy mu mandát začínal.

Některé kroky na začátku Mlsnova vedení ÚOHS přinesly zlepšení, například mimořádně netransparentní a problematické rozkladové komise Petra Rafaje byly novým předsedou přeobsazeny. K podání návrhu na obsazení byly dokonce přizvány i protikorupční organizace, které byly v některých případech vyslyšeny.

Když ale později někteří členové rozkladových komisí navržení protikorupčními organizacemi skončili, ohledně náhradníků už kontaktovány nebyly. Navázáno nebylo ani na původně avizovanou dlouhodobou spolupráci. K personální obměně na úrovni místopředsedů ÚOHS došlo až s odstupem a v jednom případě ze tří nedošlo ke změně vůbec.

ÚOHS bojuje proti reformě o jeho fungování

TI ve spolupráci s dalšími nevládními organizacemi Rekonstrukcí státu a Oživení představila v březnu 2020 návrh reformy ÚOHS, který reagoval na zjevné možnosti využívání mocenského postavení předsedy ÚOHS.

^{Společná tisková konference TI, Rekonstrukce státu a Oživení k reformě ÚOHS z března 2020 | foto: Tomáš Lisý}

Ukázalo se, že výkon dohledu nad veřejnými zakázkami je již v zákoně nastaven takovým způsobem, že umožňuje jakémukoliv předsedovi, aby měl vliv na veškerou činnost úřadu a dokázal ovlivnit nejen rozhodování v konkrétních věcech, které se často týkají i mnohamiliardových částek, ale i to, jestli určité případy úřad vůbec bude, nebo nebude zkoumat.

„Náš systém dohledu nad veřejnými zakázkami je v Evropě ojedinělý. Ovlivněním jedné osoby – předsedy úřadu – lze získat vliv na rozhodování o stamilionových veřejných zakázkách. V ostatních unijních zemích rozhodují téměř vždy stálé kolektivní orgány. Na Západě pak zpravidla rozhodují soudy nebo kvazisoudní správní orgány,” uvedl před čtyřmi lety na tiskové konferenci náš právník Jan Dupák.

Příprava reformy ÚOHS se nakonec propsala i do programového prohlášení vlády Petra Fialy (ODS). Návrh reformy nakonec letos v březnu přineslo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) vedené vicepremiérem Ivanem Bartošem (Piráti).

Jedná se zejména o dlouhodobě doporučované odstranění nadměrné koncentrace pravomocí předsedy i zjednodušení rozhodovacích procesů, aby se omezil prostor pro nekalé praktiky v rámci státních investic.

Odstranění složitého systému rozhodování, který vytváří prostor pro korupci, by měl zároveň zrychlit rozhodování ÚOHS, přičemž rychlost je ve věcech veřejných investic klíčovým parametrem. MMR předložilo hotový návrh reformy do mezirezortního připomínkového řízení 11. června 2024.

Jediný konkrétní návrh, který opakovaně přináší, je zavedení principu úplné apelace ve stávajícím dvoustupňovém řízení (tj. principu, dle nějž druhý stupeň rovnou rozhoduje a nemusí věc vracet k opětovnému rozhodování prvního stupně), což je ale prvek, který by již tak mimořádně rozsáhlé pravomoci předsedy ještě posílil.

ÚOHS již roky neustále opakuje mantru o nedostatečné debatě o návrzích reformy, přičemž sám aktivně dlouhodobě debatám brání, aby tím ztížil reformu svého vlastního fungování.

Například v aktuálně probíhajícím mezirezortním připomínkovém řízení k návrhu reformy je vidět, že se kritické připomínky vícero institucí slovo od slova shodují, což vypovídá o koordinaci odporu proti reformě, která by mohla významně zasáhnout nastavení mocenských poměrů v prostředí veřejných zakázek. Oproti tomu naše společné připomínky najdete online zde.

„Petr Mlsna má tak unikátní postavení, že dokonce i jednotliví členové vlády se mohou obávat proti němu vystupovat, protože na jeho rozhodnutí visí obrovské státní investice, dle kterých mimo jiné voliči hodnotí jejich práci. Přestože v zakázkovém prostředí panuje značná nespokojenost s tím, jak dohled nad férovostí soutěže probíhá, málokdo si může dovolit hlasitě kritizovat fungování úřadu, na jehož rozhodování jsou všichni závislí,” říká Petr Leyer.

Rizikové vazby předsedy Mlsny

Petr Mlsna musí jako předseda ÚOHS naplňovat nejvyšší standardy nezávislosti. Jeho osobu ale zatěžuje celá řada kauz, které napovídají, že uvědomění si významu své funkce, související nejen s etikou, nebude jeho silnou stránkou.

Šéf ÚOHS se dle mediálních zjištění iDNES.cz v roce 2022 setkal na fotbalovém mistrovství světa v Kataru s bývalým šéfem Fotbalové asociace ČR (FA ČR) Miroslavem Peltou. Ten čelí soudu v souvislosti s ovlivňováním sportovních dotací. Dodejme, že Mlsna v letech 2016 až 2019 byl místopředsedou fotbalové komise rozhodčích, kam ho nominoval přímo Pelta.

Petr Mlsna se také tento rok zúčastnil ve Špindlerově mlýně svatby Martina Janouška, advokáta a spolumajitele ROWAN LEGAL, jak upozornil Deník N. Na tom by nebylo nic zvláštního, pokud by ÚOHS neřešil celou řadu kauz, kde se vyskytují klienti této advokátní kanceláře.

Předseda antimonopolního úřadu Petr Mlsna byl na svatbě vlivného advokáta Martina Janouška. Jeho kancelář Rowan Legal před ÚOHS zastupuje významné klienty, například pražský dopravní podnik.https://t.co/FyZbhCJJVV

— Deník N (@enkocz) April 12, 2024

„Úředník, který sám má pravomoc rozhodovat o mnohamiliardových zakázkách, by měl chápat, že jakýkoliv kontakt s osobami, o kterých může nepřímo rozhodovat, může znevažovat činnost a rozhodnutí celého úřadu. Je proto třeba, aby každé takové setkání pečlivě zvážil. Petr Mlsna to ale zjevně nechápe, navíc se jeho úřad snaží aktivně vystupovat tak, aby jeho moc v budoucnu neoslabila a on tak nadále byl osobou s nadstandardní mocí a nadstandardními kontakty,“ objasňuje Marek Chromý, vedoucí analytik TI.

Bez povšimnutí neprošly Mlsnovi ani VIP lístky na nedávné mistrovství světa v ledním hokeji konaném v Praze. Ty získal od předsedy Českého svazu ledního hokeje (ČSLH) Aloise Hadamczika, jak napsal Blesk.cz.

Na tom by opět nebylo nic zvláštního, kdyby Mlsna nebyl šéfem ÚOHS. Tato mezinárodní akce logicky přitahuje politiky, významné představitele byznysu a sponzory. Předseda antimonopolního úřadu by ale neměl akceptovat lístky zadarmo a účastnit se události, kde se může neformálně setkat se zástupci firem či institucí, u kterých ÚOHS rozhoduje v rámci vlastní činnosti.

Nejenže se tak znovu podkopává důvěryhodnost v očích veřejnosti a médií, ale i v rámci úřadu samotného u jeho vlastních zaměstnanců. Etický kodex ÚOHS jasně říká, že:

„Zaměstnanec nesmí v souvislosti s výkonem práce (resp. obstaráváním věcí veřejného zájmu) vyžadovat, přijímat žádné dary, dát si slibovat dary pro sebe nebo jiného, které by mohly ovlivnit řádný výkon práce. Dále nesmí přijímat ani dary, které nejsou způsobilé ovlivnit řádný výkon práce, pokud jejich hodnota přesahuje částku 300 Kč, a to včetně drobných opakovaných darů od téhož dárce nebo v téže záležitosti v blízké časové souvislosti, jejichž celková hodnota přesáhne částku 300 Kč. O nabídce takových darů vyhotoví zaměstnanec záznam.“

Přestože se etický kodex dle služebního zákona nevztahuje na samotného předsedu, měl by se obsaženými pravidly sám řídit, pokud chce, aby podobně postupovali zaměstnanci úřadu.

Premiér Petr Fiala vyzval předsedu antimonopolního úřadu k vysvětlení. Ten tak učinil až 10. července na jednání Senátu po položení otázky ze strany senátora Pavla Fischera (nezávislý).

„První dotaz byl pana senátora Fischera, lístky na hokej. S bulvárem nekomunikuji. To znamená, pokud mě bulvár vyfotil, bulvár o tom napíše článek, nemám potřebu bulváru komentovat, co dělám ve svém soukromí, udržuji si to tak celý život. Cena vstupenek je 0. Všichni, řekněme, politici či vysocí představitelé jsou zváni tzv. pořadatelskými vstupenkami, tzn. to je vstupenka, která je fakticky neprodejná. Je jenom na pořadateli, komu tuto vstupenku poskytne. To znamená, to je fakticita stavu. Nejedná se o žádný dar, jehož hodnota by byla vyčíslitelná, protože ta hodnota na té vstupence není. Je to nějaká společenská úsluha, kterou vám někdo nabídne, zdali se chcete takové akce zúčastnit. To je k otázce deníku Blesk.”

Mlsnova reakce celou věc nepřekvapivě bagatelizuje a jen potvrzuje, že předseda ÚOHS nechápe svou roli. Nad to argument, že cena vstupenek je 0,- korun absolutně popírá předcházení korupčním rizikům, protože se primárně jedná o vstup na prestižní mezinárodní akci ve VIP skyboxu, kam se běžně veřejnost nedostane.

Faktickou hodnotu tedy vstupenky mají. Navíc samotné sportovní svazy nebo kluby mohou být předmětem dohledu ze strany ÚOHS, např. z hlediska veřejné podpory, exkluzivity vysílacích práv nebo organizace některých soutěži, takže je pro ně určitě výhodné mít předsedu soutěžního úřadu nakloněného na svou stranu, k čemuž pozváni na prestižní akci bezpochyby může sloužit.

Pochybnosti převládají nad nezávislostí

Samotná kauza lístků na sportovní zápasy sice nemusí působit tak závažně, přináší ale pochybnosti o integritě člověka, který vede zcela klíčovou instituci, která vzhledem k důležitosti toho, o čem rozhoduje, nutně musí být předmětem silných tlaků zájmových skupin a podnikatelských subjektů.

Jedná se zejména o významné stavební projekty za vyšší jednotky či desítky miliard korun. Připomeňme, že Metrostav byl v červenci 2022 pravomocně odsouzen za korupci s trestem, na jehož základě se tři roky nemůže ucházet o veřejné tendry, přesto se skupině daří tomuto trestu úspěšně vyhýbat zapojováním jiných subjektů.

Petr Mlsna tak nenaplnil sliby, které po jeho jmenování před více než třemi lety dal, a naopak několikrát prokazatelně neváhal vlastním přičiněním vystavit ÚOHS zasloužené kritice.

Do konce jeho mandátu v roce 2026 nelze očekávat jakékoliv zlepšení. Reforma úřadu tak zůstává jediným faktorem, který může výrazně zlepšit fungování této klíčové dohledové instituce a zbavit ji nežádoucích vlivů a korupčních rizik. Té ale předseda Mlsna a ÚOHS brání v jakékoliv smysluplné podobě, která by omezila mimořádnou koncentraci moci v rukou jednoho člověka.

Kabinet Petra Fialy má nyní jedinečnou příležitost učinit opravdu významný krok v boji s korupcí tím, že prosadí aktuální návrh reformy v obrysech návrhu MMR. Návrh reformy poslaný do mezirezortního připomínkového řízení je propracovaným materiálem, který řeší hlavní problémy v dohledu nad veřejným zadáváním v Česku.

Vláda by také měla přehodnotit svůj dlouhodobý požadavek na rozpočtovou neutralitu jakékoliv reformy, protože se jí relativně malá investice do posílení dohledu nad veřejným investováním nutně efektivně vrátí v případě, kdy nebude u každé větší investice zadavatel bojovat s obavami, jestli kvůli nějakému formálnímu požadavku nebo sporům mezi dodavateli nebude zakázka v průměru minimálně půl roku zaseknutá v procesním ping-pongu mezi prvním stupněm a předsedou na ÚOHS.

Pokud by se vládě tento náročný úkol vyplývající z jejího vlastního programového prohlášení nepodařilo splnit, budeme se v Česku neustále potýkat s problémy ve veřejném zadávání a v roce 2026 budeme moci jenom sledovat mocenské souboje o obsazení klíčového postu po skončení Mlsnova mandátu.

Jak bude vypadat finální znění reformy a zda Petr Mlsna ubrání nadstandardně významný a rizikový vliv předsedy ÚOHS budeme nadále v TI pečlivě sledovat. Změna v pravomocích šéfa antimonopolního úřadu je ale potřebná, což ukazuje i Mlsnova nízká osobní integrita.

Projekty a kauzy: Nefunkční ÚOHS v pasti politické a byznysové zákulisní sítě